Otto Geiger

        Otto Geiger, nejmladší z dětí Geigerů se narodil již v Milovicích dne 27. srpna 1907 v domě č. p. 66. Jmenován byl Otto dne 1. září 1907 za přítomnosti jeho dědečka Šalamouna Iltise a Emila Sušitského (také člen rodiny, jeho vnučka žije v USA). Stejně jako jeho bratr Viktor i sestra Zdeňka je Otto při narození příslušný do obce Hostoulice v okrese Čáslav.

     Otto navštěvoval obecnou školu v Milovicích v letech 1913 - 1919, s přestávkami ve školním roce 1914/1915 a 1917/1918. V třídním výkazu je zaznamenáno izraelitské vyznání.

        V listopadu roku 1922 žádal Otta o vydání domovského listu v Milovicích pro studium.

        Paní Černá si bohužel žádné vypravování o Ottovi nevybavuje a tak další informace nemáme. Z deportačních karet víme, že Otto byl od 10. října 1941 do 1. 3. 1943 umístěn v internačním pracovním táboře Lípa u Havlíčkova Brodu. Jednalo se o tzv. přeškolovací tábor v Lípě. Tábor byl zřízen na zemědělském statku. Otto v kartě z tábora v Lípě má uvedeno, že byl svobodný, bez vyznání a měl se vyučit v táboře automechanikem. Původním povoláním měl být Otto zástupce.

        Poté byl deportován transportem Cv z Prahy do Terezína a to 6. března 1943. Do Osvětimi Otto přijel tzv. zářijovým transportem DL (číslo 589) dne 6. 9. 1943.  Z dochovaných dokumentů víme, že Ottovi Geigerovi bylo přeřazeno vězeňské číslo 147017. Otto v Osvětimi zahynul.

        Deportovaní ze zářijového transportu byli umístěni do Terezínského rodinného tábora. Po příjezdu neprošli selekcí a rodiny nebyly rozděleny, proto tzv. rodinný tábor. Vězňům nebyly ani vyholeny hlavy, což bylo jinak běžné. Celkem přijelo v září 1943 do Osvětimi téměř 5 000 osob ve dvou transportech.

       Přesně po šesti měsících bylo všem žijícím vězňům z tohoto tábora, kteří přijeli zářijovým transportem oznámeno, že budou přemístěni do jiného pracovního tábora. Místo do tohoto tábora je ale nákladní auta odvezla k plynovým komorám. V noci z 8. na 9. března 1943 byli všichni bez selekce usmrceni v plynových komorách. 

        Tato likvidace zářijových transportů je největší hromadnou vraždou československých občanů za druhé světové války.