Viktor Geiger

        Viktor Geiger se narodil 20. června 1903 ve Starých Benátkách jako první dítě manželům Adolfovi a Růženě Geigerovým. Viktor se měl dle zápisu v židovské matrice narození narodit ve Starých Benátkách na č.p. 118. V zápise o narození je také uvedeno datum provedení obřízky Dr. Wůurzburgem a to 24. 6. 1903. Přítomen tohoto aktu byl i Viktorův dědeček Salamoun Iltis. V době narození Viktora patřila matka a společně s ní i Viktor do obce Hostoulice, okres Čáslav.

        Z třídních výkazů obecné školy v Milovicích víme, že Viktor navštěvoval školu od školního roku 1909/1910. Do místní školy chodil sedm let, z toho 5 tříd absolvoval obecnou školu, poté docházel do pátého ročníku v Milovicích další dva roky, což mělo nahrazovat měšťanku v Lysé nad Labem.

        Z vyprávění paní Hany Černé z Milovic, která pečovala o Viktorovu sestru Zdeňku do její smrti, kdy vyslechla pár rodinných historek, Viktor měl na přání svého otce pokračovat ve studiích. V těch se mu ale údajně příliš nevedlo. Paní Zdeňka Kolářová měla paní Černé vypovědět, že za jejich otcem Adolfem Geigerem měl přijít nějaký muž domů, aby jej přesvědčil, že se Viktor na studia nehodí, ať jej raději nechá v jejich obchodě. V obchodování se mělo Viktorovi dařit. Ač mu udájně studia příliš nešla, měl svůj sen a to naučit se francouzky. Paní Zdeňka se prý smála ještě po těch letech při vypravování, jak si z něj celá rodina utahovala, když docházel k nějaké slečně v Milovicíh na hodiny francouzštiny.   

        Po čase měl Viktor začít pracovat v Praze v nějakém obchodě s prodejem metrážového zboží, možná obchod vlastnil někdo z rodiny. Viktorovi se mělo opravdu vést, neboť pro tento obchod jezdil nakupovat látku do Paříže, zúročil tak své učení francouzštiny. Viktor byl svobodný.

        V listopadu 1926 žádal Viktor o vydání domovského listu, ten mu měl sloužit jako doklad do škol.

       Bohužel více nám o životě Viktora do vypuknutí války není známo.  Na deportačním lístku je uvedena poslední adresa bydliště a to tedy Milovice 152. Adresa registrace protektorátu je ale jiná a to Mastná 5, Praha 1.

        Dne 13. ledna 1943 byl Viktor společně s jeho rodiči deportován transportem CL č. 58 z Mladé Boleslavi do ghetta Terezín. Po sedmi dnech jeho deportace pokračovala na příkaz Hlavního říšského bezpečnostního úřadu dál a tak 20. ledna 1943 odjíždí transportem CQ č. 877 do Osvětimi. Zde, jak je uvedeno v úmrtním listu Viktora, zemřel 11. února 1943 na srdeční selhání. Velmi často se udávala tato příčina, která tak kryla hlad a velmi špatné hygienické podmínky.