Adolf Geiger

        Adolf Geiger, otec rodiny, se narodil 26. prosince 1877 v Hostoulicích (Hostovlice), v okrese Čáslav. Adolfovi rodiče Rosa Geigerová, rozená Picková a Josef Geiger měli celkem osm dětí (Josef, Anna, Luisa, Marie, Antonín, Emil, Adolf, Růžena).

        Svou ženu Růženu si Adolf vzal před rokem 1903, kdy se jim narodilo první dítě, syn Viktor. V té době žije Adolf se svou Růženou již ve Starých Benátkách, okrese Nové Benátky.  

        Manžel Adolfovy dcery Zdeňky Jan Kolář se v hlášení o své činnosti za druhé světové války zmiňuje o Adolfovi. Pan Kolář zapsal, že otec jeho ženy Zdeňky měl být dlouholetý členem Sokola a tamní střelecké jednoty. Zatím se nám nepodařilo tuto informaci prokázat, nevíme ani, zda ve Starých Benátkách či v Milovicích.

        Z výpovědí pana Aleše Kubeše (narozen 1927 v Milovicích) měl být pan Geiger malým obchodníkem již ve Starých Benátkách. V roce 1904 vznikl v obci Mladá vojenský tábor. Tak začala v Milovicích doba konjuktury (dnes je Mladá jednou z částí Milovic). Během deset let bylo v Milovicích vystavěno deset hostinců, z toho 3 hotely. Velký rozmach v souvislosti s vojenským táborem zaznamenala i živnost krejčích a obchodníků. A jedním z nich byl i Adolf Geiger.

        Adolf s rodinou se do Milovic přistěhoval někdy mezi léty 1905 - 1907, v tomto roce se Geigerům narodilo jejich třetí dítě Otto a to již v Milovicích. Prostřední dcera Zdeňka se narodila v červnu 1905 ještě ve Starých Benátkách. V Knize přechodně bydlících z Milovic je jméno obchodníka Adolfa Geigera zmíněno v roce 1909.

        V září 1909 také nastoupil první syn Viktor do Obecné školy v Milovicích. V třídním výkaze je uvedena adresa bydliště Milovice č.p. 152. Tento přízemní dům ležel na hranici obce Milovice a vojenského tábora. Z plánu domu z roku 1908 je vidět, že již v té době měla být v domě vinárna.

        Paní Hana Černá, která se starala o Adolfovu dceru Zdeňku, si pamatuje vyprávění Zdeňky o svém tatínkovi. Zdeňka uvedla, že nejprve provozoval tatínek hokynářství, které je uživilo. Později si mohl otevřít v jejich domě vinárnu.

        Ze zápisu o schůzích obecního výboru a obecního zastupitelstva v letech 1908 - 1924 víme, že v dubnu 1922 byla schválena žádost Adolfa Geigera o přijetí do svazku obce. O tři roky později byl Adolfu Geigerovi vydán domovský list obce Milovice jako doklad k žádosti o trafiku. Současně bylo Adolfovi vystaveno vysvědčení zachovalosti. Z dobových materiálů, Projednání rozšíření cvičistě v Milovicích, jsme zjistili, že v roce 1924 byl pan Geiger členem strany sociální demokracie (viz dokumenty).

        V březnu roku 1932 žádal Adolf o povolení přístavby (jendopatrové) k jeho přízemnímu domu. Dům měl sloužit k obývání i jako obchodní dům. Ve stejném roce převzal Adolf Schmidt koloniální obchod od pana Geigera. 

        Adolf Geiger v Milovicích provozoval Vinárnu a kavárnu do vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. V kronice obce do roku 1960 se píše v zápise z let nesvobody 1939 - 1945, že celá rodina Geigerova - Vinárna a Kavárna jako židovská byla odvlečena a vyhubena. Dcera Zdeňka se ve svém vypravování zmínila i o provozování Vinárny. Dle jejich slov byl tatínek velmi spořádaný člověk a tak vinárnu zavíral již v deset hodin večer. Jeho zákazníci mu často říkali, že si měl spíše otevřít mléčný bar než vinárnu. Vinárnu dle výpovědi pamětníka Aleše Kubeše navštěvovali důstojníci z vojenského tábora.

        Automobil dle pamětníků Geigerovi neměli. V jejich domě byla malá domovní vodárna. V době okupace dům Geigerů byl zabaven a v domě byla zřízena jednotřídní německá škola. Do ní chodily děti civilních zaměstnanců vojenského tábora.

       Dne 13. ledna 1943 byl Adolf společně s jeho manželkou Růženou a synem Viktorem odvezen tranportem Cl z Mladé Boleslavi do Terezína. Dcera Zdeňka vypověděla paní Černé, že z Terezína Adolf psal ještě své dceři Zdeňce o úmrtí její matky Růženy. Adolf Geiger měl dceři napsat, že matce operovali žlučník. Operace měla proběhnout dobře, bohužel ale následná péče byla špatná. Růžena Geigerová zemřela 13. února 1943.

        V Terezíně Adolf pobýval téměř rok. Do Osvětimi přijel až prosincovým transportem Dr, č. 619 (15. 12. 1943). Lidé z tohoto prosincového transportu se dostali bez selekce do Terezínského rodinného tábora. Pokud Adolf transport do Polska přežil, je možné, že se v Terezínském rodinném táboře sešel se svým synem Ottem, který do Osvětimi přijel zářijovým transportem (pokud Otto v té době ještě žil). Prosincový transport měl stihnout stejný osud jako transporty ze září 1943. Nakonec před vyhubením transportů z prosince 1943 došlo k selekci a tak se někteří vyhnuli plynovým komorám. 

        Pokud se Adolf dostal do rodinného tábora v Osvětimi - Birkenau a byl živ i po šestiměsíční karanténě, pak je pravděpodobné, že selekcí neprošel. Bylo mu v té době již 66 let. Adolf Geiger zahynul v Osvětimi.